Tuto metodu BLW (baby-led weaning – v překladu Dítětem vedené odstavení) jsem používala na obě své děti. Musím říct, že se mi osvědčila, obě jedli sami a já milovník jídla jsem měla příležitost se v klidu najíst sama, nemusela jsem je krmit.
Kdy je dítě připravené začít s příkrmy – KDYŽ BERE VĚCI DO RUKY A TREFÍ SE S NIMI DO PUSY, což bývá okolo 6.měsíce věku. S pevnou stravou není potřeba pospíchat, protože pevná strava není tak bohatá na živiny jako mateřské či umělé mléko. Vždyť mrkev či dýni si přeci i vy dáváte, když chcete shodit nějaké to kilo dolů. Trávící soustava není před 6. měsícem ještě schopná přijmout z pevné stravy všechny živiny, takže není potřeba nikam spěchat.
Zajímavost (citace z knížky: RAPLEYOVÁ, Gill a MURKETTOVÁ Tracey, Vím, co mi chutná; Argo, Praha; 2015):
Proč je na některých dětských příkrmech označení „vhodné od čtyř měsíců“?¨
Když v roce 1994 britské ministerstvo zdravotnictví změnilo doporučení na minimální věk pro zavedení pevné stravy ze tří měsíců na čtyři, byl vzápětí schválen zákon, který měl výrobcům dětské stravy a nápojů bránit, aby vytvářeli dojem, že je jejich výrobky možné podávat dětem mladším čtyř měsíců.¨
Ovšem když se když se doporučený nejnižší věk v roce 2003 posunul ze čtyř měsíců na šest, k žádné změně zákona nedošlo, takže výrobci dětské stravy a nápojů mohou klidně dál nabízet své výrobky jako vhodné pro děti od čtyř měsíců. Výsledkem je, že mnozí rodiče jsou zmatení – nevědí, že se oficiální doporučení změnilo, anebo – pokud vědí – neuvědomují si, proč je tak důležité, aby se dětem mladším šesti měsíců nepodávalo nic jiného než mateřské nebo umělé mléko. Takže nadále kupují dětské příkrmy dětem, které jsou na ně moc malé.
Proč BLW?
Děti, jejichž rodiče používají metodu BLW se brzy naučí žvýkat. Jsou také velmi zručné v koordinaci ruka-oko. Miminka mají možnost jíst tolik, kolik skutečně potřebují. Při krmení lžičkou dítě často zvědavě či automaticky otevírá pusinku a nevšimne si, že už jídlo nepotřebuje. Hlavně v začátcích, kdy se příkrmy zavádějí, děti jídlo spíše zkoumají, než že by ho jedli a sloužilo k jejich zasycení. Výhoda je také v tom, že jí svým tempem, což je skvělí základ pro dospělé stravování. I vy jako maminka máte méně práce, vaříte jedno jídlo. Hodně rodin se při praktikování této metody zamyslí na jejich stylem stravování a začnou jíst zdravěji a vyváženěji. Také se mi líbí to, že můžete jíst všichni společně. Ušetříte čas krmení a dítě vidí, že rodina jí pospolu.
Také tuto metodu doporučuji pro refluxová miminka, kterým kašovitá strava nedělá příliš dobře. Děti snědí tolik kolik potřebují, v potřebném množství a méně často pak blinkají, nebo je bolí bříško. Kousání je také důležité z hlediska výslovnosti a správného vývoje řeči. I když jíst lžičkou polévky či kaše je také správné pro práci jazyka a vývoj některých hlásek.
Když vám dítě bojkotuje kašovitou stravu, může to být tím, že chce prostě a jednoduše jíst to co vy. Děti se vše učí od nás, brzy kopírují držení příboru, utírání pusy či držení hrnečku později kelímku.
Jak probíhá krmení metodou BLW (citace z knížky: RAPLEYOVÁ, Gill a MURKETTOVÁ Tracey, Vím, co mi chutná; Argo, Praha; 2015):
- Dítě sedí u stolu s rodinou při každém jídle, a jakmile je připravené, připojí se k ostatním.
- Dostane se mu povzbuzení, aby zkoumalo jídlo, když ho začne zajímat – dostane jídlo do ruky a nezáleží na tom, jestli se mu hned podaří je zkonzumovat.
- Jídlo se nabízí v podobě kousků, které mají takovou velikost a tvar, aby je dítě dokázalo snadno vzít do ruky – raději takto než rozmačkané jako pyré.
- Dítě se hned na začátku krmí samo, místo aby je krmil někdo jiný.
- Záleží na dítěti, kolik toho sní a jak rychle bude rozšiřovat repertoár jídel, které mu chutnají.
- Dítě i nadále dostává mléko (mateřské či umělé), kdykoliv chce, a samo se rozhodne, kdy je připravené začít mléko omezovat.
Zajímavost: malé děti mají vyvinutý dávivý reflex. Pokud se mu dostane jídlo až dýchacím cestám, automaticky je zpětným pohybem vystrčí jazykem dopředu, někdy může část i vyzvrátit. Neobracejte tedy dítě hlavou dolů, nemusíte ani poklepávat zádíčka, věřte dítěti, že si s větším soustem poradí samo. Často se děti začínají dusit právě pro to, že rodič nenechá dítě sousto vysunout ven. Dávení není totéž co dušení.
Tipy do začátku
- Miminko by mělo sedět, být vzpřímené. My jsme měli třeba polohovací židličku Peg Perego prima pappa, kterou mohu vřele doporučit. Rozhodně ho neposazujte do houpátka, lehátka či autosedačky.
- První měsíce nepotřebujete příbor, jí se rukama. Neříkám, ale že mu ho nemůžete půjčit na prozkoumání. Mé děti byli schopné jíst lžičkou velmi brzy (už okolo jednoho roku).
- S jídlem začínejte jednou za den, v čase kdy dítě není unavené a hladové, aby mělo dost energie a síly jídlo zkoumat. V začátcích se jedná spíše o hraní, sdílení a napodobování. Je úplně jedno, že dítě nic nesní. Jeho hlavní stravou je stále mateřské či umělé mléko. Mléko mu nabízejte ideálně před tím, než začnete vařit.
- V začátcích je fajn nabízet jídlo, které je bezpečné a snadno se drží. Nakrájejte ho na takové kousky (cca 5cm délka), aby dítěti vykukovalo z dlaničky, protože asi do 8 měsíce, není dítě schopné rozevřít pěst.
- Připravte se na nepořádek – dítě bud jídlo patlat, mačkat, rozmazávat. Já jsem na toto měla ideálního pomocníka, naši fenku Illy, která po mých dětech vše poctivě uklidila. 🙂
- Z počátku nabízejte 3-4 druhy různého jídla (připravte si ho klidně více, ale na stoleček mu stačí malý počet)
Pro začátek se doporučuje připravovat jídlo v páře, ve vodě nebo v troubě.
Tipy na to co podávat v začátcích:
Brokolice, mrkev, zelené fazolky, baby kukuřice, květák, brambory, lilek, tuřín, pastyňák, batáty, cuketa, salátová okurka, avokádo, maso, hrušky, jablka, banán, broskev, mango, tvrdý sýr, pečivo, rýžový chlebíček, vajíčko.
Čemu se raději vyhnout:
Sůl, cukr, ořechy, hotová jídla, slané pochutiny, uzené, olivy, sojová omáčka, snídaňové cereálie
Zajímavost: Pinzetový úchop se vytváří u dětí až okolo 9 měsíce. To znamená, že pokud se do té doby naučí žvýkat a natrénují také dávivý reflex, tak je malá pravdě podobnost, že by se vám po vyvinutí pinzetového úchopu začalo dusit. Rozinky, hrášek, kukuřici nabízejte po vyvinutí pinzetového úchopu a nebojte se, že si s nimi vaše dítě poradí.
Na co si dávat pozor:
- Dítě je ve vzpřímené vertikální pozici
- Jídlo není moc horké
- Dítě není hladové
- Nedávejte dítěti jídlo do úst
- Nepovzbuzujte ho, aby toho snědlo víc
- Nespěchejte, nechte ho v klidu jídlo zkoumat, pozorujte ho po očku
První zkušenosti s jídlem mohou ovlivnit, jak bude dítě celoživotně k jídlu přistupovat. Pokud budou jeho první zážitky s jídlem příjemné, je velká pravděpodobnost, že bude mít v životě celoživotně zdravější postoj k jídlu.
